Na slovíčko s.. Lucie Janotová

Ako si sa dostala k svojej terajšej práci?

K práci v módním časopise jsem se dostala vlastně úplně náhodou. Při studiích jsem odpověděla na inzerát a neměla vůbec žádné očekávání. Bylo mi něco kolem dvaceti let. První na co jsem se zeptala po tom, když mi oznámili, že jsem místo asistentky redakce dostala, bylo: proč jste si vybrali právě mě? Tehdy mi moje budoucí kolegyně suše oznámila, že dostala na stůl desítky životopisů a ten můj ležel prostě úplně navrchu. Prostě osud!

Byť riaditeľkou módy v jednou z najprestížnejších módnych časopisov v Čechách a na Slovensku znie ako práca snov. Čo je náplňou práce módnej riaditeľky?

Začínala jsem takříkajíc od píky a byla to ta nejlepší škola. Během prvních roků jsem “přičichla” prakticky ke každé profesi v časopise: grafika, psaní, administrativa, styling… Dodnes všechny tyto základy využívám a snažím se stále rozšiřovat. Dneska moje práce módní ředitelky obsahuje kreativní koncept každého čísla, supervizy a samozřejmě hodně cestování. Ale během pracovní doby řeším i obyčejné věci jako faktury nebo provozni věci v redakci.

Aj s tvojou prácou, ako každou inou, sa určite spája aj množstvo výziev…

Každé nové číslo magazínu Harper’s BAZAAR je pro mě výzva! Všichni v redakci se snažíme se aby bylo lepší a kreativnější než to předchozí. Pro naše čtenáře proto po celém světě shaníme ty nejlepší modelky, pracujeme s těmi nejlepšími fotografy a informujeme o aktuálním událostech.

Čo je najväčší mýtus o práci v módnom časopise?

Asi budu muset napsat: šatník! Většina mých známých mimo svět módy věří filmům Ďábel nosí Pradu a faktu, že každá redakce módního časopisu má velkou šatnu plnou nejnovějších kabelek a bot z aktuálních kolekcí. Bohužel možná ve světě takové místa existují, ale v České republice ne. My nakupujeme 🙂 Úplně stejně jako všichni ostatní.

Ako vyzerá tvoj bežný pracovný deň pred uzávierkou?

Tento rozhovor píši asi pět dní před uzávěrku. Zrovna sedím na zadním sedadle velké dodávky a nacházím se někdy mezi Itálii a Slovinskem. Vracíme se z módního focení a já mám celých 7 hodin na vyřížení všech restů, které jsem díky celodennímu focení na lokaci v předchozích dnech nemohla udělat. Ale běžně mě před uzávěrkou najdete v redakci. Jsem poměrně organizovaný člověk (manžel tvrdí, že chorobně přeorganizovaný) , takže dolaďuji poslední úpravy na článcích, zjišťuji finální ceny produktů a vlastně už pomalu připravuji další číslo. Je to neustálý kolotoč…

Ako je to so všetkými tými nádhernými vecami od svetových návrhárov, ktoré fotíte do módnych editorálov? Ako to funguje pri ich zaobstarávaní, je realita skutočne taká glamúr, ako sa to zdá?

Každá krabice, která přijde z Milána nebo Paříže, je pro mě stále velkým dobrodružstvím. V zásadě celý proces funguje takto: nejprve určím koncept focení a oslovím fotografa. Společně pak celé téma doladíme a začneme s jeho přípravou. Produkce se postará o technickou část a moje oddělení zase o styling. Pracuji s neuvěřitelně talentovanými stylistkami, které spolu se mnou vyberou jednotlivé modely z přehlídek a poptají je v showroomech v Miláně, Paříži nebo Londýně. Každá značka má pro tyto účely jednu kolekci, která putuje z jednoho časopisu do druhého. Jakmile se zjistí, které looky jsou volné, můžeme se těšit na zásilku. Realita je ale často taková, že každá krabice je pro nás dobrodružstvím… někdy přijde úplně jiný look (když třeba fotíte téma bílé barvy a omylem přijdou nádherné červené šaty), někdy se krabice zdrží na celnici a messenger vám ji přiveze po focení a někdy na vás prostě i před sto potvrzení zapomenou.) Před focením tak většinou v redakci můj stůl prakticky není vidět, protože před ním stojí deset velkých krabic. Jakmile se věci vyfotí, zase se zabalí a odešlou zpátky. Tyhle šaty mají víc nabitý diář než většina managerů 🙂 Nebudu lhát a přiznám, že je krásné vidět všechny ty šaty, kabelky nebo boty za stovky tisíců korun. Mít je v ruce, vyzkoušet je. Postupem času jsem se ale já osobně dostala ke zjištění, že všechny je mít doma opravdu nepotřebuji. Cokoliv co si dnes koupím je nadčasový kousek, který pak nosím několik let.

S Evou Jasanovskou ste si založili lifestylový blog Bobovibe. Čo ťa k tomu viedlo?

S Evou jsme se poznaly právě ve vydavatelství Stratosféra a tehdy by mě nikdy nenapadlo, že jednou budeme spolupracovat. Dohromady nás daly o pár let později společní známý. Nápad založit lifestylový blog vyplynul ze situace… Obě milujeme svoji práci, ale chtěly jsme si rozšířit obzory a vyzkoušet něco nového. Digitální svět se v mnohém od toho printového liší a nás obě strašně baví učit se nové věci. Byla to pro nás výzva!

Tvojou najväčšou radosťou a láskou je v týchto dňoch tvoj 7mesačný syn Benedikt. Je ťažké zladiť kariéru a materstvo?

Ben mi naprosto změnil svět! Vím, že je to klišé a říká to každá maminka, ale je to prostě tak. Dlouho jsme se s manželem o miminko snažili, takže už během těhotenství jsem se rozhodla udělat vše proto, aby bylo miminko v pohodě. Největší obětí pro mě bylo cestování. Prakticky ze dne na den jsem přestala létat. Ale všechno se dá nějak zařídit… Hodně jsem seděla ve vlaku a po Evropě cestovala za doprovodu manžela (tímto dodatečně moc děkuji!) Právě on a moje kolegyně, které jsou praticky moje druhá rodina, mi nejvíc pomohli. Díky nim dnes mohu napsat, že kariéra a mateřství se dá krásně skloubit dohromady!

Po akej dobe si sa vrátila späť do práce? Hoci je to vo svete úplne bežné, u nás sú ešte stále mamičky kritizované za to, že neostávajú dlho doma na materskej a tým akoby ukracujú dieťa. Ako to vnímaš ty?

Do práce jsem se vrátila, když byl Benovi jeden měsíc. Vím, že to zní šíleně, ale prostě to vyplynulo ze situace. Měla jsem domluvené šestinedělí doma, ale nakonec jsem začala pracovat ještě o trošku dřív. Těšila jsem se! Od začátku jsme byli s manželem Honzou domluveni, že na mateřskou půjde on. Vždycky mi neskutečně pomáhal a navíc Ben je to nejhodnější miminko na světě. Stále usměvavý, spavý a veselý chlapeček. Takže dneska hodně kombinuji práci v redakci spolu s prací doma. Mám navíc úžasnou pani na hlídání a tu nejskvělejší babičku a dědečka na světě. Každá maminka to má ale jinak… Záleží to na mnoho aspektech a já bych si nikdy netroufla nikoho odsuzovat. Sama jsem vůbec netušila, jak to půjde a dneska mám obrovskou radost, že se mi zatím vede skloubit kariéru a mateřství.
Prekvapilo alebo zmenilo ťa na niečo na materstve?
Změnilo se naprosto všechno. Ale všechno tím správným směrem. Než se Ben narodil řekla bych vám, že mi v životě vůbec nic nechybí… dneska vím, že mi něco chybělo strašně!

Máš nejakú mamičkovskú vychytávku, ktorú by si odporučila ďalej?

Těch by bylo… každé miminko a každé jeho období má svoje. Náš syn si ale od malička zamiloval hračku žirafy z Done by Deer. Zabaví ho někdy i na hodiny. Začně s jejím okusováním u nožiček a neskončí dokud není u oušek. Je to desně roztomilé pozorovat.. Největší vychytávkou pro každou maminku je ale rodina, která pomáhá a ona si tak může vklidu jít třeba umýt vlasy 🙂

Ako by si opísala svoj osobný štýl?

Řekla bych, že mě naprosto skvěle vystihuje pojem: sportovní elegance. Často mě potkáte v sáčku, denimkách a teniskách. V autě mám pak většinou jedny nebo dvoje lodičky na přezutí. Mojí vášní jsou elegantní kabáty všeho druhu.

Kvôli svojej práci dosť veľa cestuješ. Niekedy len na pár dní. Ktoré su podľa teba základné kúsky, vďaka ktorým rýchlo vytvoríš pohodlný a štýlový outfit na deň i na večer a dajú sa zbaliť do carry-on?

V balení na krátké cesty už jsem prakticky přeborník. Dneska jsem schopná zabalit se během pár minut. V zavazadle mi nikdy nechybí bílá košile, bílé tričko, černé nebo šedá sako, kašmírový svetr, kašmírová šála, tenisky a lodičky na podpatku (většinou černé nebo tělové). Samozřejmě záleží na tom kam jedu a jaký mám program. Dneska mám v kufru vedle sebe v autě ještě legíny a boty na běhání (doufala jsem, že budu mít chvilku vyběhnout, ale nepodařilo se mi to) a teplou čepici, protože od moře hodně foukalo. Na sobě mám bombera svého manžela, kterého doufám ještě nezačal doma shanět :))) A samozřejmě kosmetická taštička (tu prakticky nevyndavám z kufru), počítač a dobrá knížka (nepřečetla jsem ani stránku :).

Čo by si poradila ľuďom, ktorí snívaju o práci v módnom časopise?

V dnešní době je skvělé, že člověk může začít jako stážista a zjistit, jestli ho vůbec práce baví. Já jsem nejlepší radu dostala tuto: “nikdy se nepřestaň snažit”!

xxx

Lucie Janotová už desať rokov pracuje ako módna riaditeľka v českom Harper’s Bazaar. Vo svojom profesionálnom živote má za sebou radu rozhovorov s módnymi návrhármi, prácu na mnohých módnych editoriáloch, spoluprácu s Českou televíziou či prednášanie na módnych seminároch. Zúčastňuje sa tiež na organizácii českých týždňov módy. V roku 2015 si spolu s Evou Jasanovskou založila lifestylový blog BoBo Vibe, v ktorom má na starosti témy ako móda, cestovanie a kozmetika. Sledovať ju môžte na instagrame @lujanotova.

Photo: Archív L. Janotovej, archív Harper’s Bazaar CZ

By Barbora

Slovakia-born, Toronto-dwelling fashion lover. A fashion consultant, freelance writer, red carpet reporter and the creator behind ChiChi.